O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Krize nebo konec ?

27. listopadu 2010 v 22:13 | adaluter |  STŘÍPKY, ÚTRŽKY, ÚLOMKY
.....Jsou to dnes tři týdny, co jsem poprvé pustila své já do virtuálního světa prostřednictvím tohoto blogu. A teď se nějak nemůžu pohnout z místa.
Ono totiž, (rozumněj mé já) se v něm trošičku ztratilo.
Nebo se toulá. Brouzdá z blogu na blog, pozoruje, srovnává, nasává atmosféru, tu žasne, tu se děsí a začíná pochybovat a zvažovat.
Je tu hodně dobrých autorů, někdy se začtu tak, že mě v té chvíli vlastní psaní ani nezajímá. Jsou skvělí, jsou vtipní, jsou originální a mě přepadá úzkost.
Pak je tu spousta autorů horších, nebo ještě horších a taky veliká skupina lidí, které ani nelze nazvat autory, protože jejich tvorba, vlastně vůbec není "jejich" tvorbou.
A přesto i oni, jsou ve většině případů dál než já, přinejmenším v technické stránce designu ( co na tom, že je blikající a plný obrázků hvězd a hvězdiček, oni je tam zvládli dát, což je rozhodně nad mé technické schopnosti).

.....A zase se dostávám k té úzkosti, má to smysl dávat se všanc, tvořit na pranýři a když už ano, pak riskovat, že vzhled mého blogu případné čtenáře odradí ještě dřív, než přečtou pár slov a oni odklikají jinam? A tak už pár dní k počítači usedám a po několika hodinách zase vstávám, aniž bych tu zanechala stopu.
Chodím okolo toho, jak kolem horké kaše a dost dobře nechápu, proč to všechno. Hlavním důvodem založení této stránky byl přetlak uvnitř a současně prázdnota kolem, nicméně můj přístup to všechno jen zhoršil, protože od doby, co bych mohla a měla psát sem, nejsem schopná svěřit se ani papíru, což býval dosud můj jediný ventil.

.....Takže tlak roste, sílí a já šílím.
Jestli se rychle nerozhoupu, tak to tady snad budu muset zabalit a musím přiznat, že to by mě dost mrzelo, už jen proto, že se nechci vzdát naděje, že i já jednou pod mým článkem, najdu sem tam nějaký komentář, a čísla v toplistu budou ukazovat i jiné návštěvy, než moje vlastní, když se jdu podívat zda ještě žije- tedy můj BLOG.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 abreakce abreakce | 29. listopadu 2010 v 3:38 | Reagovat

Já mívám stejné pociy s blogováním jako ty, stále koukám, zda se někdo přijde podívat, nebo dokonce napíše odkaz. Někdy mám pocit, že je tento blog jen pro -náctileté. Uvidíme.

2 abreakce abreakce | Web | 29. listopadu 2010 v 22:47 | Reagovat

Díky za názor, rovněž tak za radu napsat svůj web při psaní komentářů. To jsem nevěděla, nějak jsem to ještě nezkoušela. Člověk se stále učí a tak to má být.

3 uni-sex uni-sex | Web | 19. prosince 2010 v 11:56 | Reagovat

Ahoj, doufám, že jsi to tady nezabalila úplně, že se vrátíš. :-)

4 punerank punerank | E-mail | Web | 29. ledna 2011 v 23:03 | Reagovat

Jooo, blog je návyková věc. a zlepšuje se každej postupně. tohle už asi víš:)

5 diviznačka diviznačka | E-mail | Web | 6. února 2011 v 21:50 | Reagovat

Proboha nešil. Začínáš, neumíš všechno. Vezmi si za cíl tvořit svůj blog. Za svůj život máš zkušenosti a tak pokud se potřebuješ svěřit se zkušenostmi ze života, piš o tom. Začala jsi docela hodně silnými zážitky Pandořiny skříńky, depresemi. Neměj deprese z blogu. Nesmutni, že neumíš blikající obrázky, začni od sebe, o tom, co Tě těší, i když by to byla malá Juli. Máš s ní drobné radosti, piš o nich. Piš o svých radostech, DROBNÝCH pochybách. Blog zrovna šikovný nemáš, tak požádej administraci Blogu.cz o pomoc. Oni ti znovu nastaví základní formu blogu, aby fungoval, a dej se do psaní.Nekoukej jen po druhých, ti třeba mají dobré rádce a hlavně píšou a mají blog dlouho. Nemůžeš hned vědět všechno. Koukni se na můj blog, taky jsem mršila s blogovými praktikami co šlo. Je tam od počátku postup mých dovedností s blogem, po pár článcích to poznáš. Se základně fungujícím blogem se dá psát. Koukni na prvních tak deset článků u mě, tím moc času neztratíš a poznáš, že se nic neděje, když zrovna všechno nejde co nejlíp. Hledej, co můžeš napsat o sobě pro druhé, aby se pobavili a třeba, když cítíš potřebu, i poučili z Tvých kiksů i vítězství. Sedej k PC pro to, abys PSALA, ne hodnotila. Pak přijdou komenty, neboj, ono to jde samo, jako když organizuješ dobrou zábavu. Lidi se chtějí bavit, tak jim to napiš... Máš-li k tomu všemu dotaz, ozvi se mi na mail, máš ho zde. Netoč se v kruhu, "blog" chápu a je to "notes, zápisník, deníček", tak ho tak používej. Ať lidi jdou na Tvé zážitky, nehledej prvotně ty cizí. Proto jsi si blog nezaložila. Přeju Ti, ať to pochopíš a začneš obyčejně psát do svého deníčku pro druhé... ;-)  :-)

6 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 6. února 2011 v 22:11 | Reagovat

Naprosto souhlasím s předešlým komentářem!
Blog je především o chuti psát. Já mám už druhý, který jsem na blog.cz založil proto, že na bývalém serveru se změnila administrace a nešlo mi dál pracovat s blogem pomocí hlasového odečítače obrazovky, který při svém špatném zraku nutně potřebuju. Taky jsem se učil, okoukával stránky kolegů a pomalu svůj blog vylepšoval. Pak jsem narazil na Labandu http://labandasjana.blog.cz a ta mi poradila další věci a vytvořila dessign, což bych sám nedokázal nikdy. Je tu dost ochotných lidí, kteří ti rádi poradí krok za krokem s každým nastavením. Je škoda, že tu nemáš oblíbené stránky, že nemáš zapnutou propagaci blogu, že po grafické stránce může tvůj blog působit nudně. Jenže to hlavní, co rozumný člověk na blogu hledá, to jsou články! A ty tady máš dost pěkných, myšlenek plných článků. Ten dessign je jen taková pomůcka, která ti zvedne návštěvnost. Ale lepší je psát dobře a pro málo lidí, než mít super grafiku a být pitomcem. Pokud budeš nějakou radu potřebovat, klidně mi napiš do zprávy autorovi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama