O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Snad to znáte

24. listopadu 2010 v 5:16 | adaluter |  MÁMA NA BATERKY
.....Tak tu ve tři v noci sedím, mžourám a hlavně hlídám. Hlídám tu svojí prďolku nešťastnou, která byla ve školce přesně celé dva dny a prásk ho, už v tom zase lítáme.
Už když jsem pro ni dorazila, kňourala, že jí bolí za krkem a hlavička a nožičky. Vydrželo jí to celou cestu domů. A ačkoli by doma normálně nejradši pobíhala nahatá, dneska za mnou přišla, že je jí zima. No tak pod deku, za chvíli horko, takže teploměr, áá 39.1, dítě jak kus hadru, pofňukává, bolí za krkem, bolí hlavička, bolí všechno, je mi strááášně špatně (komu by taky nebylo, s takovou teplotou ).
Ordinuji sirup proti teplotě, bolí hlavička, bolí za krčkem, špááátně.

.....A jak to tak dokola poslouchám, někde vzadu v hlavě mi varovně zacinká, tohle mi něco říká, to znám, sakra, jasně- nechci děsit sama sebe, ale přesto se mi v tu chvíli neudělá nejlépe. Už sedím u počítače a do vyhledávače zadávám meningitida příznaky a už se to na mě hrne - vysoká teplota, bolesti hlavy, bolest a ztuhnutí šíje, nevolnost a už je nevolno i mě.
Zvlášť když se blížím ke konci a čtu něco jako - velmi rychlý průběh, otrava krve, intenzivní péče, závažné onemocnění, neprodleně k lékaři a jako závěr - bohužel bývá i smrtelné.
Po přečtení několika dalších odkazů, jsem své znalosti rozšířila ještě o další informace, o které jsem, ale vůbec nestála.
Pro příklad aspoň - trvalé následky, podrobně rozvedené.

.....Nebylo o čem uvažovat a podle hesla: "Raději pětkrát zbytečně, než něco zanedbat (nebo je to - než přijít pozdě ?) jsem ubohé dítě vytáhla zpod deky a hurá na pohotovost.
Cesta trvala asi dvacet minut, pak nějaké to čekání, to už se moje světluška ptala po popcornu, který mají v automatu v přízemí.
Ozvalo se "tak pojďte dál" a moje princezna vtančila do ordinace, vesele (je velmi společenská) pozdravila a vůbec působila dojmem "vážně nemocného dítěte".
Mé odpovědi, na dotazy paní doktorky, hlasitým šepotem uváděla na pravou míru "za krčkem už mě vůůůbec nebolí mami, ale já už určitě nemám teplotu(neměla)".
Paní doktorka ji nicméně prohlédla, poslechla i prohmatala a učinila závěr, že má lehce zarudlý krk, ale angína to není, ač se nedá vyloučit,že se z toho ještě něco vyvine. Když jsem přesto, prostě pro jistotu, nesměle vydechla něco o meningitidě, shovívavě se usmála a jemně mi naznačila, že to je nesmysl.
Zato sestra se celou dobu, kdy tam mé "chuďátko", pod blahodárným vlivem sirupu proti horečce a bolesti, skotačilo, tvářila, jako by žádné heslo, týkající se zbytečných návštěv na dětské pohotovosti, neznala.

.....Koupila jsem popcorn a byla štastná.
Samozřejmě, že sirup nepůsobí věčně, takže po příchodu domů moje květinka zase postupně uvadla do postýlky a v jednu v noci už měla - ááá 39.
Tak hlídám, co kdyby přece, vždyť víte rychlý průběh, závažné onemocnění, neprodleně k lékaři. Nakonec mám ještě čtyři pokusy. Ale teď dost srandy, držte palce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Johanka Johanka | Web | 27. ledna 2011 v 21:45 | Reagovat

Všechny mámy znají tu starost a bezmoc, když prďátko ulehne a je mu ouvej. Já jsem se naučila dětem věřit víc než doktorům a funguje to. A když je tak moc ouvej, že ani mluvit nemůžou, máme bezva doktora, který je na telefonu ve dne v noci. Díky za něj :-)

2 KatyRZ KatyRZ | Web | 28. ledna 2011 v 7:53 | Reagovat

Uff - známé to pocity.

[1]: Přesně, jak říká Johanka - naučila jsem se holčínám věřít víc, než doktorům. Ještě nikdy si na mě žádnou bolest nevymyslely ...

3 punerank punerank | E-mail | Web | 29. ledna 2011 v 22:33 | Reagovat

nejsou nemocný přece jen děti. Když bylo špatně mému Tygrovi - příteli - taky jsem se šla na net původně ujistit, po té vyděsit a poučit, že nesmím dočítat do konce!

4 Malkiel Malkiel | Web | 12. února 2011 v 13:32 | Reagovat

To je na těch dětech to nevyzpytatelné, že se laicky nedá nikdy odhadnout, kdy je to vážné a kdy ne, protože v jednu chvíli mají teplotu ke 40°C a vypadají na umření a za půl hodiny dělají kotrmelce jako kdyby jim nikdy nic nebylo. ;-)

5 Justinka Justinka | Web | 4. března 2011 v 7:55 | Reagovat

Ha, dnes v noci 39,1. Naštěstí (nebo bohužel ;-) ) syn nebyl jako hardová penenka, ale vesele rozprávěl a dozvěděla jsem se spousty podrobností o kocouru Gárfíldovi. Teď ještě vyčerpaně spinká, když nám půl noci referoval. Pikantní ale je, že máme jet o víkendu na týden na hory -jarní prázdky, konečně. Starší dcera by lyžovala až by brečela. Co teď? Snad to bude mít rychlý průběh!

6 annapos annapos | E-mail | Web | 8. února 2012 v 7:40 | Reagovat

Ach jóóó, dětičky, a když vyrostou, a je jim čtyřicet, tak ještě odmlouvají ??? :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama