O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

MAJÁK

6. ledna 2011 v 18:00 | adaluter |  TEMNÉ JSOU NOCI
.....Někdy toužím po tom, být sama. Nemyslím sama doma, nebo na dovolené, myslím úplně sama, někde v maličkém bytečku, zapomenutá, taková ta neviditelná šedá myška, od které nikdo nic neočekává.
Měla bych psa a nějakou nudnou, leč nenáročnou práci, která by nás, sice jen tak tak, ale uživila a nikde nikdo, kdo by na mě byl závislý, nebo na kom bych závisela já.
Prostá, čirá existence.

.....V poslední době, se mi mé závazky vůči druhým utahují jako smyčka kolem odsouzencova hrdla a naopak oni (jedni z nich) se ze svých závazků vůči mně vyvlékají obratněji, než sám mistr Houdini.
No a pak zase ti druzí z nich, jsou nuceni (nikoli mnou, ale pocitem povinnosti) házet mi záchraná lana, která mě sice na čas zachrání, ale v důsledku jsou z nich jen další smyčky kolem mého krku.

.....Ach, já vím je to asi zmatené, ale já už někdy nevím, co si počít s pocity vděku za pomoc, kterou nemám a nejspíš nikdy nebudu mít čím oplatit (nebo zaplatit).
A konce nevidět, začíná se mi zdát, že jsem jen obrovský balvan, visící na něčím krku.
Vděčnost je sice krásná věc, ale když víte, že ten, kdo vám pomáhá, to dělá, více méně, jen proto, že mu to přikazuje jeho morální přesvědčení, nikoliv náklonnost a ano, třeba i soucit, víte také, že pouhá vaše vděčnost nebude stačit jako zadostiučinění.

.....Kdyby to bylo jen trošičku možné, odmítla bych takovou pomoc, i když si té osoby jinak vážím. Jenže jsem bohužel v situaci, kdy si to nemůžu dovolit právě proto, že nejsem jen sama za sebe.
Jsem jako v pasti a nevím kudy ven a vlastně vím, že to nemá řešení, lépe řečeno, já nemám řešení ve své moci a ten kdo by mohl - není, zmizel.
Nenávidím dluhy, ať už finanční, nebo ty přátelsky-výpomocné, proto finanční nedělám ( bohužel to za mě zvládli jiní) a ty druhé poctivě splácím, pokud možno i s úrokem.
Asi to dneska nebylo moc ke čtení, ale já to musím postupně upouštět, protože už se mi to prostě všechno do hlavy nevejde a nechat si jí navrtávat, abych se zbavila přetlaku, je procedura podstatně bolestivější, než dát se se tu v plén.




Chtěla bych být strážcem majáku,
žít v malém, kulatém pokoji,
chtěla bych být strážcem majáku,
být tím, kdo se nebojí.


Vysoko nad mořem,
daleko od lidí,
vysoko nad hořem,
kam zloba nevidí.


Samotná, jediná při slunce východu,
pomáhat zbloudilým nalézat směr,
samotná, jediná při slunce západu,
čekat tu na posly nebeských sfér.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yuki and Yuka Yuki and Yuka | Web | 7. ledna 2011 v 11:49 | Reagovat

jako kto? daj mi dkaz lebo mi sme ten članok našli na internete...

2 Yuki and Yuka Yuki and Yuka | Web | 7. ledna 2011 v 12:35 | Reagovat

my mame iny članok

3 unisex unisex | Web | 7. ledna 2011 v 16:54 | Reagovat

Jen piš, pokus se ten přetlak ze sebe dostat..
Víš, ale opravdu...i já bych chtěla být strážcem majáku, snad se mi to podaří v tom druhém životě, jestli se trefím do správného těla.
Jsem ráda, že ses vrátila.

4 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 8. ledna 2011 v 0:28 | Reagovat

Díky za komentář u mě a že se Ti líbí příběh reny na pokračování. Dnes jsem žádnou kapitolu nestihla dopsat, protože se zabývám tématem týdne:-) Ale už to mám v hlavě. Musim dovysvetlit Renin sen o pekle a pak ... Krom toho je to neuvěřitelné, ale od čtvrtka mluvím o tom, že mám pocit jako bych měla smyčku kolem krku. Ted uz nestihnu Tvuj blog více prozkoumat ale názvy a tento článek mě hodně zaujal. Koresponduje to s mými pocity.

5 KatyRZ KatyRZ | Web | 28. ledna 2011 v 7:57 | Reagovat

Zmatené mi to nepřijde a báseň je moc krásná.

6 adaluter adaluter | Web | 29. ledna 2011 v 3:47 | Reagovat

[5]: Jsem moc ráda, že se v tom někdo orientuje a děkuji za pochvalu.

7 annapos annapos | E-mail | Web | 2. února 2013 v 20:20 | Reagovat

Vím, je nesmysl psát komentář po dvou letech, nebo není? Měla jsem v životě takové popsané období, touhy po majáku na pustém ostrově, k zvládnutí života bych bývala potřebovala třicet hodin denně, únava a stres mě zabíjely, dnes jsem na takovém majáku, na pustém ostrově, nepláču, hledám cestu, často ji najdu, a často je ta cesta stejně těžká jako býval ten trh marnosti?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama