GASTRONOMICKÝ DÝCHÁNEK S NOČNÍ OBLOHOU
5. února 2011 v 18:44 | adaluter | TÉMA TÝDNEKomentáře
Musím pochválit Tvé verše, obdivuju s jakou lehkostí dokážeš zpracovat téma. Už i z předchozí básně na český jazyk jsem byla paf. Já se zmůžu horko těžko na dva veršíky, které by bylo přímo ostudné prezentovat.
Kamenovat určitě nebude nikdo, naopak.
Zdravím Tě, jsem nadšedesátka, tak snad můžu tykat. S počítáním návštěv si už hlavu nedělám, ani se mi nepodařilo TOP list nastartovat. Mě stačí to blogové, dnes mi to ukazuje 45-63-212, to mi pro informaci stačí. Když mě nechce technika, nebudu to mít. Ale - článek je o hlášení komentářů u článku, asi jsem to nešikovně napsala, ještě na to kouknu, promiň. Kitty.
Na začátku týdne jsem si myslel, že tohle téma bude nuda. Že se vyčerpá hned první den a pak nebude co číst. Zatím nacházím nové a nové zpracování a tahle básnička by se měla objevit v nějakém žebříčku.
Máš pravdu :), tak ti přeju trpělivé rodiče, a dávej na sebe pozor, at nedopadnes spatně :)
Spropitné luně? správně! jen ať je nejbohatší z celého nebe. Zrovna se ukazuje malej kousek, jde z balkonu vidět. Davídek mi vždycky řekne, když měsíc vidí:) a díky za komenty u mě, ještě se mám co učit:)
V mém žebříčku budeš! Obdivuji, jak Ti básně jdou. I rýmy. To já jsem na tom s rýmem bídně
[1]:Dík. Tykání beru jako samozřejmost.
[2]: Moc děkuji, pro mě je to zčásti nezbytnost, zčásti hra se slovy.
[4]: Díky za uznání, to téma si o básničku přímo říkalo, vlastně ani nevím, co bych jinak psala, neboť řečeno bylo více, než vše.
[5]: Dík, budu se snažit.
[6]: Děkuji.
[8]: Ale houby, brblal.
[9]: Je mi znovu velkou ctí, rým není všechno, i bez něj lze být poetou.
To je fakt. x))
K té básni...já nemám slov, vážně. ^^ Krásná.
Tohle je opravdu povedené, až mě lehce zamrazilo (no, možná to bude taky tím, že sedím na zemi mezi dveřmi ), ale vážně, tak jemné a hravé a i když není úplněk, krásně se to hodí k tomu srpečku, co na mně zírá skrz okno...
Doufám, že se nebudeš zlobit, když jsem na začátek své nové deváté kapitoly použila Tvé dvě věty z komentáře. Mě nic lepšího nenapadlo. Já jsem nějaká vyprázdněná po minulém tématu týdne. Chtěla bych pokračovat v Reně, tak snad to půjde zítra líp. A co Ty? Budeš pokračovat druhým dějstvím?
Pěkná básnička, takhle bych to nedokázala nikdy vymyslet..
Lucie, tak to piš po kapitolách. Ono se ty těžké zážitky i líp čtou, když je to po kratších částech. Je to i svižnější a pro čtenáře napínavější. Držím palce.
ahojky =) po pravdě už ani nevím, jak jsem sem zabloudila, ale líbí se mi postřehy ze života (nevím, jestli smím tykat, když vím, že starší dcera je jen o kousek mladší než já
)
možná by pro návštěvnost pomohlo zapojit se do nějakého blogového projektu =)