O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Komentáře

1 Zmražená Opice Zmražená Opice | Web | 31. května 2011 v 19:24 | Reagovat

Takovýho hodnýho psa bych taky brala (já bych teda brala i nehodnýho, hlavně že by nějakký byl :) ), ale naši nám nedovolí chovat nic většího než křečka :(

2 punerank punerank | E-mail | Web | 31. května 2011 v 19:25 | Reagovat

Hej, ty potvoro - zdramatizuješ pouhý mákup pejska a pak to zas nedopíšeš do konce? nepřej si mě:)))
blázni jste, takhle cestovart, ale moc se mi líbí ten zápal. to taky byl pěknej adrenalin. přece neřeknu, že blbost, ty blbosti dojdou člověku až později:)

3 punerank punerank | E-mail | Web | 31. května 2011 v 19:27 | Reagovat

[2]:
a tam kde člověk čeká problémy většinou nejsou. prima, že pejsek rád jezdí autem.
naši mají takovou černou hubeninu, trochu jezevčík a trochu cosi a ta v autě zvrací i na pár metrech. prej ji to přejde... nepřešlo...

4 punerank punerank | E-mail | Web | 31. května 2011 v 19:37 | Reagovat

[3]:
Do třetice - já chtěla koupit tatarku a dali mi tatranku, ty začneš o horalce a myslíš psa, jsem zvědavá, co bude dál:)))

5 Janinka Janinka | Web | 31. května 2011 v 20:58 | Reagovat

To je překrásné čtení, líbí se mi tu u tebe čím dál víc!
Taky bych jednou chtěla pejska, ale ne teď a tady, jednou, až bude ten domeček ho chci ale určitě, to vím na sto procent :-).

6 Malkiel Malkiel | Web | 31. května 2011 v 21:16 | Reagovat

Zajímavý příběh s poutavým dějem. Tato situace je mi docela blízká a pochopitelná. V některých situacích jednám podobně. Okamžik rozhodnutí, po kterém následuje okamžitá akce. A to navzdory tomu, že jsem Váhy. :D
Ptát se na venkově čím krmí psa je bezpředmětné. Pokud se tam pes vůbec něčím krmí, tak většinou tím, co zbyde od stolu páníčků. Venkovští psi si mohou nechat tak akorát zdát o nějakém Pedigree nebo Eukanubě. Největším luxusem pro psy jsou tam rozcupovaná kuřata i s peřím kupovaná v drůbežárně.

7 punerank punerank | E-mail | Web | 31. května 2011 v 21:41 | Reagovat

[6]:
A nebo slepice sousedů, viď?:)
je zajímavý, jak si řekneme, že někdy něco bude a čekáme i pár let a najednou, jakoby do nás střelil a jednáme "bezhlavě":)
Kdybys věděla, jak strastiplná cesta bude, bránila by ses... Takhle to bylo lepší.

8 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 31. května 2011 v 21:46 | Reagovat

Jestli sis v těch horách připadala jako blbec, tak věz, že nejsi sama. Já jel takhle v dubnu ke kamarádce do Harrachova a jel jsem tam prvně. Měl jsem tričko, lehoučkou letní bundu a tenisky. Chodit v teniskách po hromadách zmrzlého sněhu je sebevražda a já už to taky vím.

A že občas něco, co zrálo 4 roky už nesnese odklad ani pět minut, to taky chápu.

9 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 31. května 2011 v 22:03 | Reagovat

To jsme entušila, že máte pejska. ty jsi tajnůstkářka. Vždycky něčím najednou překvapíš.
V těchto horách jsem žila celé dětství. Hnus. Umíš si představit, že když se máma zlobila, tak prostě mě nechala od vlaku jít pěšky s těžkou taškou z intru a táta mi nesměl přijet naproti. Vánice, hory sněhu, mých 35 kg ... Opravdu miluju Prahu!!!!
Kuba si také začíná přát pejska. Ale to nejde. Máme dvě kočky, které psy nenávidí a Kuba má bohužel na psi alergii:-( Pozdravuj Písečnou bouři:-)

10 Nessie Nessie | Web | 31. května 2011 v 22:24 | Reagovat

Hehe, tak jsem se zase pobavila :) Docela si tu úzkou zledovatělou pěšinku nahoře na tom kopci nad hájenkou představuju. Ale naprosto chápu, že nutnost je nutnost a že to byl super výlet. Já bych asi pejska nechtěla, ale věřím, že dětem se s nima vyrůstá dobře.

11 signoraa signoraa | Web | 31. května 2011 v 22:40 | Reagovat

Krásné počteníčko. Irský teriér je krásné plemeno, moje babička měla velšskou teriérku, která měla také báječnou povahu a díky níž jsem si vybudovala kladný vztah ke psům. Psala jsem o ní tuším loni v prosinci.
Moc se těším na další pokračování. :-)

12 Malkiel Malkiel | Web | 31. května 2011 v 23:32 | Reagovat

[7]: punerank: No jasně, někdy je lepší jít do toho po hlavě. Jak člověk začne moc přemýšlet, tak z toho většinou sejde. Jako Váhy o tom něco vím. Vlak už je dávno z nádraží pryč, ale člověk ve znamení Vah stále ještě přemýšlí, jestli má do toho vlaku nastoupit nebo ne. :D

13 adaluter adaluter | Web | 1. června 2011 v 0:15 | Reagovat

[1]:Tak to je blbý, to i ta čivava je dost přerostlá. :-D

[2]: Já, že něco dramatizuju? Tak tos s námi měla sedět v tom autě, to bys teprv zažila drámo, řítit se pětatřicítkou, autem smrdícím jak záchytka po ránu, říznutá psím útulkem, řvoucí mrňous, hodiny za tebou, hodiny před tebou. Ještě, že ten řidič se nena°°al a nevyhodil nás z auta někde uprostřed hor. On zůstal v klidu, on a pes.

[3]: Ginny cestu autem zásadně prospí, zřejmě hned napoprvé usoudila, že je to nuda. :-D

[4]: Dál si dáme Deli. :-P

[5]: To mě ale moc těší. :-) Kdo si počká..., však to znáš, mně naši prvního psa povolili ve dvanácti, právě když jsme se přestěhovali z paneláku do domku. Od té doby tu vždycky byli minimálně dva, už třicet let. O_O

[6]: Vzhledem k poměru psů a páníčků v této rodině, psi určitě nevystačili s tím, co zbylo na stole. :-D Psů bylo sedm a víc, protože za první řadou kotců se ozývalo ještě další štěkání a navíc měli chovnou stanici. Jinak chápu, že sehnat v Praze cupovaná kuřata i s peřím, by mohl být poněkud problém :D.
Já se většinou rozhoduju tak pomalu, že ve finále kdosi, či cosi rozhodne za mě, ale mám i výjimky. :-)

[7]: Nebránila, ale vzala bych Juli náhradní oblečení a kýbl s pískem pod kola. :-D

[8]: Připadala, Davide, připadala a vlastně jsem nakonec byla ráda, že je tma a nikdo nevidí ty pitomce, co si to přihasili nejspíš na letních gumách, zvratky utírají maminčinou bundou (mimochodem taky jarní) a dítě balí do tátova svetru a sestřiny mikiny. :-D

[9]: To nebyl záměr Ginny tajit, sice si teď nevzpomenu, jestli o ní někde padla zmínka, ale v profilu jí hrdě a s láskou přiznávám.
Vidíš a já to mám naopak, já si pěstuju alergii na kočky a samotnou mě to moc mrzí, protože Juli by číču moc ráda a já ostatně taky. :-(
Z té představy jak se brodíš sněhem se mi dělá zle a vůbec se nedivím, že miluješ Prahu a cítíš se být městským člověkem.

[10]: Tak to mě těší a s tou fantazií to nepřeháněj ať nemáš děsivé sny. :-D  Juli a Ginny se milují a já jsem šťastná, že se mají.

[11]: Děkuji. Velšáček byl taky v užším výběru, ale nakonec to prostě vyhrál ten irský zrzek. :-D Spousta lidí se bojí, si teriéra pořídit, hlavně kvůli "divokému" temperamentu. Pravda, že začátečník, by u určitých jedinců mohl mít problém, ale stačí trocha důslednosti a jsou skvělí a hlavně mají pořád dobrou náladu. :-)

14 punerank punerank | E-mail | Web | 1. června 2011 v 0:38 | Reagovat

Neee, Deli nejím:) zvol něco s kokosem:)
na Praze4 máme bouřku, hezky mručí. snad mě nebude nutit psát!
Doufám, že Giny bouřka neva:)
Jo a chtěla jsem se zeptat - taky tak suprově vyprávíš nahlas, jak píšeš?

15 adaluter adaluter | Web | 1. června 2011 v 1:00 | Reagovat

[14]:Tak teda Margot, hergot.
Nám na šestce právě začalo pršet, ale bouřka je někde dál, asi u vás. Mě bude nutit psát, já si musím počkat jestli dorazí k nám, teprve pak budu spokojená. Ginny je horalka, půl roku v Krkonoších jí naučilo nebát se ani bouřky, ani střelby, tím pádem ani ohňostroje, Ginny má, tedy měla, své vlastní speciální strachy, ale o tom v dalším pokračování.
Obávám se, že mé vypravěčské kvality budou na jiné úrovni, léta na mateřské udělaly své. Kdysi se lidi při hovorech se mnou i smáli, ale to už je dávno, teď není na kom testovat. Psaní mi asi vyhovuje víc, hlavně mi při něm nikdo neskáče do řeči. :-D  :-D

16 Čerf Čerf | Web | 1. června 2011 v 7:59 | Reagovat

Pěkné vyprávění. Jsou asi věci, které je nutné zařídit hned, kdyby pro nic jiného, tak proto, aby o nich bylo možné takhle s odstupem vyprávět :-). V mé domácnosti (tedy kromě mne samotného) žádné zvíře není, protože mám zvířata rád a něco takového bych jim nemohl udělat. Dost na tom, že občas svou péčí umořím nějakou tu rostlinu.

17 jezura jezura | Web | 2. června 2011 v 15:10 | Reagovat

Obdivuji vás všechny, že jste tu cestu tak dobře zvládli. Muselo to být úmorné, ale zpáteční cesta bývá vždy kratší (já vím, že je to relativní, ale vždy mi to tak připadá), tak proto ji asi i ten hodný pejsek tak dobře zvládl. Už jdu na pokračování. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.