O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Barevná krize

12. února 2013 v 21:44 | adaluter |  BĚŽÍ ŽIVOT OKOLO
.....Stojím si tak dneska na zastávce autobusu, jako vždy se zabývám svými samomluvnými myšlemkami a jako častokrát vlastně příliš nevnímám okolí.
Čeho jsem si tedy všimla je nový sněhový polštář, spíš pořádná peřina, protržená kdesi nad mojí hlavou, a už dost okoukané šedočernobílé ladění, které znovu dodává všemu, na co se podívám. No, pořád lepší než jen šedočerné.

A jak tak dumám nad nesmrtelností chrousta, kulatými čtverci a suchou vodou, něco se mi najednou nepozdává, něco je jinak, divně. Snažím se vymotat ze svých vznešených myšlenkových pochodů zpátky k realitě a přítomnému okamžiku a světe div se, už vím, co je jiné. Změna napětí obličejových svalů v okolí úst napovídá, že ač ho nevidím (jak jinak) na mé tváři se skutečně usadil úsměv.
Jak nečekané, kde se vzal, copak ho k nám přivedlo, chvíli jsem byla zmatená, protože jsem nebyla schopná spárovat své zvednuté koutky s žádnou myšlenkou ani událostí posledních chvil.
Že by sněhové šílenství, nebo snad jenom šílenství? Začíná to tak nějak, nepřítomným, nevědomým a nevyvolaným úsměvem na tváři, nebo ne?
Úsměv dávno opadl v předtuše děsivých věcí příštích a já stále marně přehrabovala své mozkové závity a závitky a hledala příčinu.

Kolem prosvištěl taxík.
No a co? Taxíkem jsem nejela spoustu let, tak co je s ním?
Počkat, TAXI, ten nápis mám v hlavě, myšlenky se řítí zpátky proti proudu času, jako oheň po zápalné šňůře - prááásk.
Zase se usmívám, tedy spíš krotím výbuch smíchu na konci té šňůry.
Jak jen člověk občas dokáže být mimo a jeho smysly přesto dál zaznamenávají fakta a dokonce na ně mimovolně reagují, tak mimovolně, že když na to náhodou přijdeme, netušíme která bije.

Asi tak minutu zpátky, kolem zastávky projel taxík, jenže ne tak úplně obyčejný, byl to ten žlutý, čistě umytý, zářivý, sytě žluťoučký taxík, a to v té záplavě šedavě šerých tónů projelo mým vědomím, či spíš nevědomím jako sluneční paprsek a donutilo mě to k úsměvu, aniž bych vůbec vnímala, co se děje.
Možná, kdyby měli Češi v oblibě žlutá, oranžová, červená nebo růžová auta místo černých, bílých a stříbrně metalízových, nebyl by na ulicích úsměv žádnou vzácností.
Zimě zkrátka chybí barvy a mně rozhodně taky.





žlutý taxík vyfocený nemám, ale snad i tahle žlutá dokáže na vaší tváři vyvolat, byť nepatrný, úsměv.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kerria Kerria | Web | 12. února 2013 v 22:10 | Reagovat

Máš naprostou pravdu. V zimě chybí barvy a to dokonce i v šatnících. Zatímco v létě potkáváš lidi v šatech všech možných i nemožných barev, v zimě se všichni taky tak nějak do černé a šedé. A když už sáhnou po barvě, tak po tmavé.

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. února 2013 v 23:02 | Reagovat

V černobílém období je každý taxík dobrý :-)

3 Vendy Vendy | Web | 12. února 2013 v 23:09 | Reagovat

Žlutý taxík musel rozzářit tu černobílou realitu. Sníh se sype i u nás, auta pod sněhem, střechy pod sněhem, všude sněhová peřina. Což o to, hezké to je, jen - jak dlouho to vydrží?
Ale raději sníh, než šeď.
A žlutá, oranžová a červená auta bych taky přivítala, nemusela by být všechna, ale mohlo by jich být víc.
Krásná žlutá kytička, rozzářila nejen tvůj blog, ale i mou náladu. :-)

4 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 13. února 2013 v 0:46 | Reagovat

Taky mám rád barevnější svět, než je ten zimní. Ale zrovna u taxíků ta žlutá moc pěkná není. V Londýně mají taxíky černé a je to mnohem hezčí. U Superba nebo Mercedesu mi žlutá připadá vyloženě nevhodná a snižuje cenu toho auta. Fakt je, že těch stříbrných, šedých a neurčitých aut je moc. Já bych si koupil tmavomodré, ale v nejbližší době to při mém zraku asi nehrozí. Za nejveselejší barvu považuju zelenou, pak asi modrou a některé odstíny červené. Přeju brzský příchod barevnějších časů!

5 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 13. února 2013 v 5:12 | Reagovat

Já mám červené auto, tudíž bych mohl zapadat do tvého kontextu veselosti tohoto světa.;-)  :D
Dříve jsem míval auta převážně stříbrná, tmavě zelená a nebo tmavě modrá.  
Po předloňské bouračce, při které mé tmavě modré auto řidič přijíždějící z vedlejší silnice vůbec neviděl, jsem si právě pořídil červené auto. Já jsem totiž jeho červené auto viděl krásně. Bohužel jsem netušil, že on nevidí mne. ;-)  :D
P.S. Jinak jsem si všiml, že žlutých taxíků stále přibývá, tudíž budeš mít více důvodů k úsměvům. ;-)  :D

6 bludickka bludickka | Web | 13. února 2013 v 9:53 | Reagovat

Něco na tom bude. Včera jsem zatoužila vybrat si v květinářství kytku. Ale nějakou kvetoucí a barevně :) Nakonec mám oranžovou - bohužel název jsem hned zapomněla :) Ale doufám, že to doma trochu prosvítí a rozveselí

7 adaluter adaluter | E-mail | Web | 13. února 2013 v 11:05 | Reagovat

[1]: Jo, je to tak. Nejspíš máme nějaký chameleonní syndrom a snažíme se v každém ročním období nenápadně splynout s prostředím. :-D

[2]: Nejlepší je, když žlutý taxík stojí na červenou, člověk má víc času se pokochat. :-)

[3]: Copak o to, jak dlouho to vydrží, ale jak dlouho to ještě vydržím já. :-D  :-D
Ne nemusela by taková být všechna, to by mě pak zase chytaly křeče do úsměvu, ale semo tamo cáknout barvou, hlavně takhle v zimě, v létě radši koukám po kytkách. :-)

[4]: Zvláštní, a žluté lamborghini je stejně drahé jako ta ostatní. :-D

Ne, já chápu, co tím chceš říct, že ta barva je pro tahle auta jaksi nedůstojná, ale já jako ženská si můžu dovolit značky neřešit a většinou je ani nerozeznávám (až teda na to lamborghini), takže pro mě je ta žlutá výhrou, padni komu padni. :D
Tmavomodré auto jsme měli taky, ale protože já řidičák nemám a už ani mít nebudu, je auto k ničemu, i když jinak by se sakra hodilo. :-(

[5]: Malkieli, ty do mého kontextu veselosti světa zapadáš už dávno a červené auto ti přináší další plusové body. :-D
Vidíš, jak je důležité nejen vidět, ale také být viděn. ;-)

PS: A kdyby náhodou nepřibývaly dost rychle, pořád ještě můžu zajet do Ňjů Jorku, tam se budu chechtat od rána do večera. Vivat yellow cab. :-)

PS PS: Pořád ještě nevím, jestli už vidíš moje stránky celé, tak se prosím zmiň, ať mám klid a můžu to uzavřít. :-D

8 adaluter adaluter | E-mail | Web | 13. února 2013 v 11:12 | Reagovat

[6]: Úplně chápu, kombinace barvy a květin je ještě mnohem lepší než žluté taxi, to už je opravdový závan jara.
Mám tady v květináči žluté petrklíče a když se na ně dívám, mám pocit jako by hladový dostal najíst, nebo žíznící napít. :-)

9 bretislav bretislav | Web | 13. února 2013 v 13:06 | Reagovat

Já té žluté říkám "slunečná", protože příjemně leckdy hřeje, taxíky ovšem neberu. A k tomu usmívání a smíchu: moc dobré to je a prospěšné, ani člověk k tomu nemusí mít důvod. K tomu nás nabádali před časem v rámci jogínského kurzu v Harrachově - spojovat "bezpříčinný úsměv" s některými prvky v hathayoze. Dá se to trenovat i samostatně, prakticky kdekoliv, pozitivní vliv mám vyzkoušenej. :-)

10 signoraa signoraa | Web | 14. února 2013 v 13:54 | Reagovat

Já už se usmívala při čtení tvého článku a veselá žlutá kytička zvedla moje koutky ještě výš.
Už jsem se mnohokrát přiznala k tomu, že nemám ráda zimu. Nejen kvůli chladu, sněhu a následné břečce, ale chybí mi sluníčko.
A ted' si nasypu trochu popela na hlavu. Mívali jsme červené auto, po něm následovalo nádherně modré auto s metalízou a ted'? Šedá metla. Už se mi několikrát stalo, že jsem se řítila k jinému vozu, což se mi v případě dvou předchozích nikdy nestalo. :-D
Možná i tak trochu natruc zimě jsem si koupila v pondělí v Berouně krásně červenou kabelku za pouhých 300 korun. Nepotřebuju jí, ale ta barva mě oslovila natolik, že jsem neodolala. Chodila jsem po obchodě a k té kabelce jsem se třikrát vrátila a zdůvodňovala si, že jí fakt mít nemusím. Včera mi jí dcera pochválila. :-D

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. února 2013 v 8:19 | Reagovat

Máš naprosto pravdu, bary mi v zimě chybí, proto je někdy na fotkách přidávám i tam kde původně vůbec nebyly. Žlutých taxíků jsem si teď na pohled v Praze užila dost, a opravdu při zpěttném promítnutí ty ulice trochu prozářily, ne už tak oeněženky pasažérů. Ale ještě se k nim musí přidat červené tramvaje a autobusy....já ráda nosím černou barvu, ale vždycky se jí snažím rozsvítit nějakou barevnou tečkou, červenou šálou a rukavicemi, barevnou kabelkou apod. No a auta máme klasicky šedomodrou metalízu a lahvově zelenou...jediné kdy víc barevné byla oranžová Dacia.... :-)

12 adaluter adaluter | E-mail | Web | 15. února 2013 v 21:35 | Reagovat

[9]: Ano, už jsem slyšela, že stejně jako dobrá nálada vzbuzuje úsměv, může i úsměv navodit dobrou náladu, ač k ní nemáme jiný důvod. :-)

[10]: Bohužel,ani my nijak nevyčuhujeme z davu, máme taky stříbrňáka, já se většinou jen bezradně rozhlížím po parkovišti, k autu mě nakonec dovede Juli. :-D
Tomuhle umanutí taky občas propadnu, ale ani já nekoupím hned napoprvé, kroužím kolem a svádím líté vnitřní boje. Občas vyhraju já a občas vyhraju........já :-D

[11]: Vím, že to je jen překlep, ale vyšel moc hezky: BARY mi v zimě chybí.:-)

Ceny taxíků mě netrápí, pohled je naštěstí zdarma, jinak jako by pro mě neexistovaly. :-D
Taky mám radši na sobě tmavé barvy, ale přiznám se, že doplňky občas flákám. :-?

13 punerank punerank | E-mail | Web | 16. února 2013 v 0:14 | Reagovat

Vidíš, houbelec krize. Jen prostor pro jasné barvičky, aby mohly vyniknout. Mám ráda tyhle nečekané procitnutí, ať už to zpíská nějaká vůně, písnička, sluneční paprsky nebo něčí hlas:)

14 mengano mengano | E-mail | Web | 16. února 2013 v 7:53 | Reagovat

Zimu nesnáším i pro tu její nebarevnost. U nás není ani sníh, takže všude okolo jen šedá umolousanost a blátíčko.
Alespoň doma se mi veselí kaktusy a rozkvetl mi jeden zpitomělý vánoční a jistí to fialky, které pro jistotu kvetou celý rok.
Naše barva auta by tě moc nenadchla (stejně jako nenadchla mne), je to taková nějaká žádná. Když jsme ho loni kupovali, chtěla jsem červené, to ovšem měli pouze s automatikou a to Medvěd kategoricky zatrhnul :-)

15 VendyW VendyW | E-mail | Web | 16. února 2013 v 9:34 | Reagovat

[11]: Jo překlep, ale mě chybí vlastně oboje :-D.

16 Ježurka Ježurka | Web | 16. února 2013 v 12:39 | Reagovat

Krásné pocity, vida, i taxík je dokázal vyvolat. A proč ne? Žlutá je přece barva slunce a toho v zimě moc není. Ale myslím, že už to nebude trvat tak dlouho a zase bude všude všechno krásně kvést - ano, kdo si počká, ten se dočká! Více úsměvů Ti přeji Lucinko! :-)

17 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 16. února 2013 v 13:37 | Reagovat

Jen tak o vsem a nicem se zlutou kvetinou na klope :)

18 adaluter adaluter | E-mail | Web | 17. února 2013 v 15:48 | Reagovat

[13]: No trochu přece jen krize, protože v létě bych si taxíku stoprocentně vůbec nevšimla, ale máš pravdu, že jsem vděčná za každičkou připomínku toho, že slunce, radost a vůně existují. :-)

[14]: "Kytí" jsou moc dobrý, jeden vánočí "kaktusíček" mi tu taky trošku zblbnul, asi jim loni špatně naprogramovali kalendář. :-D
Ty auta, to byl jen takový povzdech, my mívali tmavě modré, teď má už jen táta šediváka stříbrnýho, takže taky nejsme žádní průkopníci. :-D

[15]: Ještě že se dá obojí při troše snahy napravit. :D

[16]: Taky už to "cítím" ve vzduchu, sluníčko bude a já si rozhodně počkám. Díky. :-)

[17]: Jo, takhle to mám často, jen někdy bez kytky. :-D

19 Bev Bev | E-mail | Web | 18. února 2013 v 5:57 | Reagovat

Krásná připomínka, že barvy tu pořád ještě jsou a moc hezky napsaný článek, usmívala jsem se už při čtení. :D A máš pravdu, barevná auta by určitě byla veselejší. Dokonce to úplně vidím před sebou, jako ilustraci z Neználka.. :-D

20 VendyW VendyW | E-mail | Web | 18. února 2013 v 11:12 | Reagovat

Tak jsem si trochu barev včera do života pustila....a hned mi bylo líp!Nejdřív jsem je zvěčnila a pak slupla! :-)

21 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. února 2013 v 20:34 | Reagovat

Já tedy auto nevlastním, ale mám kočárek, hnědo-černo... počkat, to není dobrý příklad :-D.
Mně už ta zima leze na mozek, všude bílo, šedo nebo černo. Dnes tedy zrovna bílo, asi dvacet, třicet čísel nové běloby. Je skoro jedno, jaké kolem jede auto, protože je stejně od toho sajrajtu a na střeše má pořádnou bílou peřinu. Naštěstí už přibývá světla, teplou žlutou mi vynahrazují plamínky svíček a na okně mi už měsíc straší pro jistotu barevná píchaná vejce :D.

22 annapos annapos | E-mail | Web | 21. února 2013 v 19:57 | Reagovat

Dokud jsem žila ve městě, také, jako mnoho lidí tady, jsem zimu nemusela, pokud už nějaká nastolila svou vládu, lidé to vždy pokazili, nasolená břečka radosti nepřidá, ani motoristům, ani maminkám s malými dětmi a kočárkem, chápu.
Od té doby, co žiji na horách, mám zimu moc ráda, modré nebe a sluníčko, tak krásné jako vaše kytička, je tady často, všechno je bílé, čisté a každá rostlinka je okrášlena kraječkou, jako nevěsta. Také se těším na jaro, tady na horách budu čekat o měsíc déle, ale už teď, seji semínka na jarní kvetení, a potom se zase budu těšit na léto, každá doba má něco hezkého.

23 MirekČ MirekČ | Web | 26. února 2013 v 19:14 | Reagovat

U nás tedy zoufale chybí sluníčko. Už hodně dlouho!!! O_O

24 unisex unisex | 27. února 2013 v 13:42 | Reagovat

Nazdárek, to jsem ráda, že se konečně taky usmíváš, (koukám, že je ten článek postarší, ale doufám, že se aspoň občas usměješ i teď) a že to nebylo jen tím taxíkem. ☼

25 Vendy Vendy | Web | 27. února 2013 v 22:02 | Reagovat

Přišla jsem se znovu podívat na ten žlutý výbuch na fotce a hned je to trochu lepší! ;-)  :-)

26 domovina domovina | Web | 6. března 2013 v 22:58 | Reagovat

Já mám zimu ráda. Tu, kde jsou závěje čistého zářivého sněhu prosvícené sluncem a kýčovitě modrá obloha.
Ale musím uznat, že mi barvy také chybí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama