O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Velikonoce, svátky...............čokolády.

3. dubna 2013 v 0:10 | adaluter |  BĚŽÍ ŽIVOT OKOLO
.....Podezírám Julinku, že to je jeden, ten zásadní, z důvodů, proč se Velikonoc, přesněji velikonoční koledy nemůže dočkat a její chování navlas přesně kopíruje období před Vánocemi a narozeninami.
Nejmíň desetkrát denně: "Mami a kdy už to bude, za kolik dní?"
Osmkrát denně:"Mami a těšíš se taky tak strašně, jako já?"
Předpokládám, že nedostatek mého nadšení, by jistojistě umenšil to její a nastolil řadu nepříjemných otázek, jako: "A proč se netěšíš?"
"Ty nemáš Velikonoce (Vánoce, moje narozeniny) ráda?"
"A proč je nemáš ráda?"
"Ty bys je radši neslavila?"
....?
....?
....?
Proto se snažím těšit se opravdu velmi úporně a převelice, i když to pak občas o samotě musím poněkud neutralizovat proklínáním zmíněných svátků, abych tak nevídanou dávku těšení vůbec přežila.

S blížícím se datem "Události" Julčino třeštění narůstá ještě o fyzické výpady na moji osobu, kdy ve chvílích zcela nečekaných přiskočí, vší silou mě obejme a, zatímco já chytám dech a balanc, zavřeští:"Já už se z toho zblázním, já se toho nedožiju, já se táááák strašně těším!!"( přičemž první dva výkřiky platí bezezbytku i pro mě)
Podobného projevu uchvácenosti já už schopná nejsem, takže zákonitě nastává ostřelování již zmíněnými otázkami.

.....Těšení se na svátky "dárků" je pochopitelné, ale srovnatelná míra vášně pro Velikonoce mi nejdřív nedávala moc smysl.
Já jako dítě prožívala svátky jara buď na chatě a ano, tam to v partě dětí byla docela sranda, šermování pomlázkami, přespolní běhy s kýblem studené vody a nakonec koleda, ze které jsem v nejlepších letech donesla domů až třicet vajíček, malovaných i bílých, jen uvařených natvrdo a dokonce i pár syrových, to podle toho, jak která hospodyňka Velikonoce ctila.

Nebo byly svátky mrazivé, a proto pražské, a to pak největší vzrůšo byla uříznutá hlava čokoládového beránka, o kterou u nás vedlo tichý sveřepý souboj hned několik milovníků piškotového jehněčího.
Koleda se nekonala a vaječné orgie také ne.

Každopádně, ve srovnání se Štědrým dnem, bylo Velikonoční pondělí jen chudou, chudičkou příbuznou (bylo-li vůbec z přízně), a navíc bylo podkreslené ještě jedním nepěkným pocitem a to závistí, sice ne nepřejícnou, ale přece závistí a pro mě nepochopitelnou, do nebe volající nespravedlností.
Představte si, že bydlíte s nejlepší kamarádkou jen přes cestu, koukáte si do oken, blíž už si být ani nemůžete a přesto, k ní velikonoční zajíček rok co rok vláčí plnou, velkou ošatku sladkostí a na vás prdí, taky rok co rok.
Rozhodně jsem mu to nezapomněla, a už jako dospělá jsem milého ušáka odchytila, pošeptala mu pár opravdu ošklivých, výhrůžných vět a od té doby ani jednou nevynechal, takže, co jsem nedostala já, pěkně vracel mým dětem.
Kdybych tušila, jací jsou zajíci srabi, vyřídila bych si to s ním už tenkrát.

Je dost možné, že v mojí akci "jen počkej zajíci", tkví počátek toho, že moje holky obecně, měly Velikonoce raději než já.
A u Juli, jako nezřízené milovnice čokolády a sladkostí vůbec, pak byly Velikonoce slavnostně povýšeny na svátky čokolády od té doby, co jako dvouletá poprvé vyrazila koledovat. Časy se totiž převelice změnily.
Vejce se patrně posunula do kategorie luxusního zboží a jejich výtvarné zpracování do přihrádky historie, folklór a hledání ztraceného času, zatímco čokoláda a čokoládové figurky (včetně napodobenin, pro spodních devět miliónů devětset devadesát tisíc) naopak ovládly velikonoční trh s takovou podmanivostí, že bez nich domů neodejde jediný potencionální čekatel velikonočních koledníků.

Soudím tak podle košíku, se kterým se Juli s Máťou vrátili z koledy, partička různých zajíčků a zajíců, kuřátka, kačenky, ovečky, beránci, samozřejmě vajíčka od kolibříčích až po pštrosí, plná, dutá i plněná lentilkami, dokonce pár autíček, čololádová lízátka, bonbony a tyčinky, to vše proloženo nějakou tou milkou a perníčky.








Bylo toho asi dvě a půl kila za půl hodiny.

A úplně na dně koše se pod tím vším krčila a nejspíš i styděla tři pravá natvrdlá slepičí vajíčka, s nulovým obsahem kakaa a cukru a zjevně jim vůbec nebylo jasné co se děje a jak se do téhle staniolové společnosti dostala.
Rychle jsem je přendala do košíčku k našim cibulovým krasavcům a bylo vidět, že se jim značně ulevilo.





Teď mě čekají dennodenní líté boje s dětmi o příděly prázdných, leč o to lahodnějších kalorií a marné vzpomínky (a chutě) na vynikající vajíčkový salát ze třiceti vajec.
Jó, časy se opravdu mění.

PS: Tak uvažuju, že možná zajdu znovu za tím zajícem, aby k nám už nechodil, jednak (mu) to leze do peněz a dvě a půl kila čokolády je už i tak dost děsivý velikonočná trest (pro maminky, i jen tušící cosi o zdravé výživě a výskytu zubního kazu).


PS PS: A račte si prosím povšimnouti naprosto nenáročné anketky, která však, dostane-li se do správných rukou, svým významem může úplně od základů změnit pojem "velikonoční koleda".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 1:01 | Reagovat

Já se přiznám, že nekoleduju a pomlázka je mi nástrojem nesympatickým a nepoužívám ho, nedělá mi to dobře. Ale má-li někdo velikonoční zvyky rád a dodržuje je, přeju mu to, někdy je to neuvěřitelná ukázka lidské šikovnosti. Jen se na ní nijak nepodílím a držím se zcela stranou :-).

2 adaluter adaluter | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 1:18 | Reagovat

[1]: Tak si píšu:"Petr má hody hody na háku". :-D  :-D A ponocuje.:-)

Já bych si úplně vystačila s tím, kdybych to mohla slavit čistě jako svátky jara, to by ovšem předpokládalo, že se aspoň nějaká část jara dostaví, svátek bez oslavence postrádá smysl. :-)

3 mengano mengano | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 8:44 | Reagovat

Jsem an tom dost podobně jako Petr. Velikonoce mě nijak extrémně neberou. Naše Cibulka je na tom podobně jako Juli. Pro čokoládu by byla schopna všeho :-)

4 adaluter adaluter | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 10:36 | Reagovat

[3]: No však já mám k extrému taky hodně daleko, ona se v těch Julčiných otázkách jistá pravda skrývá, ale co by člověk neudělal. Pro děti. :-D
Jo,jo, tipla bych si, že bude víc čokoholiků, než vejcoholiků. :D  :D

5 Neriah Neriah | 3. dubna 2013 v 11:33 | Reagovat

Pamatuju si ještě na to dětské těšení, kdy jsem se taky nemohla dočkat nějaké určité události. Pak jsem skákala po bytě a křičela: "Já se těšííím! Já se tak těšííím!"
Smutnější je fakt, že nejvíc jsem se tehdy těšila na školu, a ta radost mi vydržela jen ten první den, co jsem tam šla. :D Velikonoce jsem nikdy moc v lásce neměla, přišlo mi nespravedlivé, abych někomu dávala odměnu za to, že mě  zmlátí. :D Naštěstí za mnou brzo ostatní přestali chodit. Když ale vždycky bratr domů donesl hromadu klasických vajíček, měla jsem radost. Strašně moc  je totiž miluju. Nevím, jestli víc než čokoládu, ale tu jsem si mohla koupit kdykoliv a tak mi nebyla moc vzácná, zatímco vajíček jsme nikdy tolik najednou neměli.
Ty dnešní čokoládky už navíc nejsou zrovna vynikající, loni se mi jedno takové vajíčko dostalo do ruky a teda, takovou odpornost jsem už dlouho nejedla. :D Velikonoce se u nás neslaví už několik let a nikomu z rodiny to nechybí.

6 Neriah Neriah | 3. dubna 2013 v 11:37 | Reagovat

[5]: Ještě jsem zapomněla dodat, že to je možná proto, že u nás není ani jedno dítě. Nevím, jestli je budu slavit v budoucnu, pokud budu mít děti, já bych se bez toho s radostí obešla, ale co by člověk pro ně nepřežil... :D

7 kaja kaja | Web | 3. dubna 2013 v 17:26 | Reagovat

kráááása :)

8 Kerria Kerria | Web | 3. dubna 2013 v 17:55 | Reagovat

Čokolády teda dětičky vykoledovaly požehnaně.

Můj si nejraději koleduje o roztažené nožky :-D ale tahle možnost ti v anketě chybí.

9 Kerria Kerria | Web | 3. dubna 2013 v 18:00 | Reagovat

Jinak buď ráda i za toho zajíčka "krknu". Já o velikonocích nedostávala krom výprasku nic. U nás bylo zvykem, že chodí na koledu jen kluci a i když brácha nosil spoustu balíčků dvojmo (jasně že babičky a tetičky posílali i mě), tak nikdy nic nedal a mamka ho v tom podporovala :-(

10 adaluter adaluter | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 18:31 | Reagovat

[5]: Pravda je, že dětské těšení je dost nakažlivé, zvlášť, když objekt toho těšení nezávisí přímo na mně, to se pak nemusím nervovat přípravami a do těšení se můžu taky pořádně opřít. :-D

[6]: Kdyby nemusel přežívat nic horšího, než Velikonoce, bylo by na světě krásně. :D  :D

[7]: Díííky moc. :-)

[8]: O-ou, tak to teda chybí, po pravdě mi ani na mysl nepřišla :-D, ale věřím, že její příznivci se přidají k variantě číslo čtyři.

[9]: Tak tomu teda říkám sprosťárna, od zajdy to člověk snese, ale od vlastní rodiny, to bolí mnohem víc. :-(

11 punerank punerank | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 22:29 | Reagovat

Já jsem záviděla bratránkovi zásoby, který si přinesl, i ty kapsy od likéru, semtam dostal i korunky! těšívala jsem se na tu hranou zlost, co nás holky popadala, když nás kluci vypláceli! měli něco dát oni nám a ne naopak! taky si pamatuju na spoustu vesnických ožralců, i v potoce, na jejich blábolení, brrr! leckdy jim v té vodičce byla i zima:)
Škoda, že u nás velikonoce nebyly křesťanštější - letos jsem díky rádiu7 a několika kázánní prošla s Ježíšem od ukřižování až po vskříšení a byl to dost děsivý zážitek, než začal být krásný... Zlaté vánoce:)
Čokoládové figurky bycch dokázala sbírat - tak jako svíčky - místo všelijakých hrníčků a miniatur - líbí se mi ta spousta tvarů v hladkém staniolu.
Před pár lety jsem někde koupila parádní čokoládovou velikou slepici. ten zvuk, jaký vydala utrhávaná hlava slyším do teďka! A byla moc moc dobrá!
Místo piškotovýho jehněčí bych někdy ráda zkusila to opravdové, nevím jak to chutná. těch sladkých nazdobených beránků s polevama a chuchvalcema sněhu mi bylo líto:)

12 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 23:28 | Reagovat

Vzhledem k tomu, že z naší IP adresy hlasovala už Markéta, tak já nemůžu. Přidej si mě k čokoholikům, švýcarofilům.
Ani nevíš, jak moc bych ti přál, abys jednou chápala pravý význam Velikonoc. To bys pak byla schopná uchvácenosti a musela by ses krotit, abys vypadala aspoň zdánlivě normálně. Podnělí už pro mě není svátkem. Ale ty tři dny před ním mají tak zásadní význam, že je těžké o tom napsat komentář. To hlavní na tom je, že je tu někdo, kdo nás přijímá bez jakýchkoli podmínek. Nic si nemusíme zasloužit, o nic se nepotřebujeme snažit. Ježíš nás má rád a to jediné, co musíme, je příjmout to! No a víš, co je na tom to nejlepší? Že jakmile to příjmeme, v našem životě se to projeví. Není to tedy jakási autosugesce, nebo sebepřesvědčování, ale realita, která má viditelné důsledky. Velikonoce jsou úžasné!

13 Ježurka Ježurka | Web | 4. dubna 2013 v 12:52 | Reagovat

To je krásný článek! A koukám, že opravdu chodí koledovat i děvčata. Když jsem to viděla v televizi, tak jsem se divila. Teď už ne. A vidíš! Tady u nás o koledníka už dávno nezavadíš. Naše rodina to taky nedrží a tak si mně maminka do telefonu stěžovala, že ji nikdo "nevyčubal" (maminka je původně z Brna) a že tedy asi uschne. Zachránil to prý symbolicky pár minut před polednem (po poledni to už neplatí) vnuk, tak prý snad ještě neuschne a chvíli vydrží. :-D

14 Janinka Janinka | E-mail | Web | 4. dubna 2013 v 12:54 | Reagovat

No tak mí tři kluci jasně čokoládky, ale ten největší mi letos povídal "maminko, mně uděláš největší radost, když mi uvaříš obačejný vajíčka". A tak já mu je uvařila, omalovala a on se nad nima rozplýval, když si je oloupal, posolil a zbaštil s chlebem :-D.
Jinak jste si to, koukám, užili. Všichni :-D. Já letos udělala výjimku, nezůstala jsem doma, ale jezdila s klukama. Dostala jsem se tak na vesnici, kde je pomlázka úplně o něčem jiném, než ve městě. Ačkoliv jsem tam byla na návštěvě a koledníci přišli za mojí sestrou, její manžel pomstychtivě zahulákal "ještě je tam jedna". A tak jsem povinně musela vylézt a sesypala se na mně banda chlapů, což samozřejmě manžel neopomněl komentovat, když jsem se vrátila rozvrkočená a s úžasem v očích jsem mu líčila, jak se na mně vrhlo sedm chlapů s klackama :-D.

15 Zmražená opice Zmražená opice | Web | 7. dubna 2013 v 17:20 | Reagovat

Dřív jsem Velikonoce nijak nemilovala, byl to prostě skoro obyčejný den (jasně, dostala jsem pomlázkou a za to jsem dala bráchovi a tátovi čokoládu, ale já jsem z toho nic moc neměla), ale poslední dva roky se na Velikonoce těším.
S kamarády totiž jezdíme na jeden zámek, kde jsme od pátku až do pondělí. V neděli večer holky malují voskem na cibulí nabarvená vajíčka, a kluci si někde pletou pomlázky. A je to super :) Akorát tam taky není žádný velký fanoušek Velikonoc, i kluci uznávají, že to není moc fér, když mi se celý večer malujeme s vajíčky, která pak dáme klukům za to, že nás zbijou :D
A jinak - radši bych vykoledovala čokoládu - ale jako pravou čokoládu, a ne nějakou "kakaovou pochoutku". Ale i malovaná vajíčka jsou fajn :)

16 Verča Verča | E-mail | 7. dubna 2013 v 22:54 | Reagovat

Rozhodně čokoládu, ale ne žádnou náhražku, co se čokoládově jenom tváří. Já si toho vlastně letos vykoledovala až moc (marně vzpomíná, jak chtěla omezit sladký) a to jsem přitom ani jednou nekoledovala. Teda pokud se nepočítají dva doufám silné údery pomláskou jako odplata, kterou jsem slíbila mýmu zadku, jenž dostal, jako ostatně každý rok, tím opačným tvrdším koncem pomlásky. Kdysi ještě spolu s nohama dostával jalovcovýma větvičkama, ale to už naštěstí pominulo.
A abych se trošičku zastala klasiky: ona ta slepičí vajíčka jsou taky fajn, ale mamině by se určo nechtělo dělat s vaječným koňakem.:-D
P.S Co se týče tvýho stylu psaní asi to nikoho, dislektiků nevýjimaje, nepřekvapí, ale opět chválím. Pobavila jsi mě.
Díky.:-)

17 adaluter adaluter | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 19:32 | Reagovat

[11]:U nás na chatě chodily děti na koledu všechny, kluci i holky, bábinky nám dávaly vajíčka bez rozdílu.

Důležité je, že jsi svátky prožila příjemně a podle svých představ. :-)

Sbírání čokoládových figurek je dost problematická záležitost, taková sbírka  je neustále v ohrožení, že ti jí někdo "užere", ať už nezodpovědný člen rodiny, nebo všudypřítomní molíci, kteří šikovně a nenápadně nakladou vajíčka a jednoho krásného dne ti zbude jen neporušený sice, leč prázdný staniol. :-D  :-D

[12]:Dobrá přidávám čokoholikům jeden bod. :-D
Kdo ví Davide, nikdy neříkám nikdy, aspoň v jistých věcech.
Je mi jasné, že pro vás jsou Velikonoce o něčem úplně jiném, než o pomlázce, mazancích a kraslicích a mám radost, že jste je prožili s takovým uchvácením a nadšením. :-)

[13]: Ano, ano emancipace dorazila už i na velikonoční koledu. :-D

[14]:No, že po kilech čokolády přijdou vajíčka, hlavně osolená, k chuti, mě ani nepřekvapuje, jen mě štve, že uvařit si je musím sama, domů už je děti s koledou nedonesou.
Copak na vesnici, tam se mezilidské vztahy navazují samy. :-D
Zvlášť na Velikonoční pondělí, to žádná "sukně" není dost cizí, aby nemohla být vyšupaná . :-D

[15]: Tak takový zámecký velikonoční výlet musí být fajn, jen, jak na zámku topí?  V téhle zimě musí mít docela velkou spotřebu uhlí, aby vytopili ty vysoké stropy v komnatách. :D

[16]: Taky toho máme dost, kdyby se děti krotily, mohlo by to při troše dobré vůle vydržet až do Mikuláše. :-D
Jalovec? To muselo být dost děsivé, já se ho bojím i stříhat a to mám rukavice. O_O
Za pochvalu moc děkuju, vážím si jí. :-)

18 bretislav bretislav | Web | 9. dubna 2013 v 7:32 | Reagovat

Tak mně z dětství prožitém v rodném městě zústala velikonoční ostýchavost kolední, což se projevilo i v pokračování s našimi dětmi. A že každej jsme jinak stavěnej, u našich dětí jsem malovaná vajíčka kutilsky vyváděl já, zatímco jinak šikovná a racionelní žena si pozici zjednodušovala těmi čikuládovými náhražkami. S ohledem na umírněnost mlsacích možností aspoň doma nedocházelo k přetláskannosti, což se traduje i teď, kdy děti už z hnízda vypadly. Vajíčka nebarvím, čikuládové náhražky mi žena i přes mou zdrženlivost chystává dál. :-)

19 Zmražená opice Zmražená opice | Web | 9. dubna 2013 v 20:06 | Reagovat

[17]: Přímo na zámku byla hroozná zima (zajímalo by mě, jak tam bylo teplo v dobách, kdy se tam pohybovala všechna ta knížata a hrabata), ale my jsme měli zařízeno ubytování ve speciálním "apartmá", v části zámecké kaple (nebo v něčem takovém.. prostě v části zámku, kam turisté nesmějí :) A tam jsme si topili sami :) (o tom, jak nám bylo teplo, by mohly vyprávět kamarádovy kalhoty, kterým uhořela nohavice :D)

20 Nessie Nessie | 10. dubna 2013 v 16:06 | Reagovat

Hehe, tak ty nekonečné otázky dokola, kdy už to bude a proč se těšíš nebo netěšíš, popsala jsi to naprosto přesně a ještě k tomu fakt vtipně. Dost jsem se pobavila. A jestli Juli slaví svátky čokolády, tak aspoň si na Velikonoce vzpomene, já kdybych nebyla na mši a nebylo volné pondělí, ani o nich nevím. U vás v okolí se ještě koledování nosí? Já si pamatuju, že nám to babička nedovolovala, protože to pro ní bylo jako žebrání... Škoda, bývala to kdysi pěkná tradice. A vajíčka už jsem nemalovala, ani nevím kdy naposledy. Ale co s tím, žejo, když to Francouzi slaví úplně jinak, respektive snad ani neslaví, krom těch tun čokolády, co se všem dětem rozdávají.
Třeba se ještě někdy tradice vrátí!

21 Vendy Vendy | Web | 13. dubna 2013 v 15:20 | Reagovat

Krásně jsem si početla. A na chvíli ukrutně Julince zazáviděla to její neutuchající nadšení. Krása! A moc bych jí přála, aby jí vydrželo co nejdýl...
K vajíčkům, sice jsem klikla na vajíčka, ale spíš z praktických důvodů, dnes jsou opravdu docela přepychová, i když trochu zlevnila oproti loňsku. Taky čokoládová vajíčka nebo zajíce bych klidně zrušila právě proto, že chuťově jsou nicmoc. Ale jinak to není špatný nápad... a velikonce: Jen ať jsou, aspoň se děcka trochu projdou (koledníci) a dostanou se od těch počítačů ven.
Jenže letošní velikonoce byly spíš vánoce... :-?  8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama