O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. května 2015 v 16:47 | Reagovat

Tyhle stavy (až na ty problémy s kompem, tedy zatím) znám moc dobře. Taky plavem neplavem, topíme se netopíme a všechno tohle do kupy ubíjí v člověku veškeré ideály a nálady.

2 Kerria Kerria | Web | 11. května 2015 v 21:45 | Reagovat

Lucinko, já mám momentálně také (tvůrčí) krizi. Na blogu už se dlouho nic neobjevilo. Ne, že by nebylo o čem psát, ale nějak nejsem schopná myšlenky převést na písmenka.

Díky za přiblížení práce s "Plackou" - už je mi konečně jasné, že to nikdy nebude nic pro mě. Já píšu popaměti všema deseti a vůbec netuším kde které písmenko je. Když občas píšu něco a třebas mám v druhé ruce krajíc chleba, tak ho dřív sním, než jedním prstem nadatluju dvě slova :-D

Nevím, jaké řešíš problémy, ale kdyby sis potřebovala popovídat, jsem ti k dispozici, stačí mi nechat na blogu kontakt http://kerria.pise.cz/313-vzkaznik.html

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. května 2015 v 21:50 | Reagovat

Sláva tvůrčí lenoře!! :-) Taky mám občas tendenci tvůrčí věci flákat ve prospěch těch netvůrčích, ale nakonec si přece jen čas od času nařídím s lenorou se aspoň dočasně vypořádat.

4 Verča Verča | E-mail | Web | 11. května 2015 v 23:10 | Reagovat

Jooo, i mne často uchvátí lenora, (nezvratným virtuálním důkazem budiž Verčeníček), nicméně zrovna dneska jsem začala se psaním osobního deníku a kdo ví... třeba něco z toho dám i do mé blogové Mozaiky.
Osobní problémy dokážou leccos pozastavit, (někdy i bez té předpony po), o čemž bych mohla, při vzpomínkách na mou intenzívně udeřívší dubnovou depresi, psát hotové knihy...
No, zkrátka a dobře nám oběma přeji více té tvořivé energie a prosluněné zítřky a to jak reálně, tak symbolicky.:-)

5 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 12. května 2015 v 0:20 | Reagovat

Sice vůbec netuším, co je to "Placka", ale nejspíš to bude bude něco pro mne technologicky nepochopitelného. Což se mi doufám nikdy nedostane do bytu. A já v poklidu dožiju svůj život s klasikou, tedy kompem, klávesnicí a myší. Tudíž s tím, co znám a umím ovládat. ;-)
Jinak "lenora" je mým velmi oblíbeným stavem. ;-)  :D

6 adaluter adaluter | E-mail | Web | 12. května 2015 v 10:39 | Reagovat

[1]:Máš pravdu, je to takový zvláštní stav rozpolcenosti mezi nutností fungovat a pochybami, zda to má vůbec smysl. Jasně, že má, ale neustále o tom sama sebe přesvědčovat, mě stojí většinu energie.

[2]: Já už mám pocit, že to ani nebude krize, spíš mi ten vztah já-blog začíná připomínat paralelu k manželství. To je na začátku taky samé ťuťu, ňuňu, hledění si do očí celé dny, no a po pár letech se fascinace trošku rozvolní a v horším(nebo snad v lepším?) případě jsou z toho pravidelné středy, každého prvního, nebo Vánoce, jak kde, jak kdo. :-D Já jsem zjevně uvízla někde mezi "každého prvního a Vánoci" :D
Závidím ti všech deset, ale hlavně tu klávesnici, na druhou stranu, dokud ti nezávidím ten krajíc chleba, je život fajn. :-)

[3]:Copak nařídit, to já si dokážu taky, ale poslechnout se nedokážu. :-D
Nicméně za fakt, že jsou stateční rytíři, odhodlaní se s lenorou utkat i několikrát týdně, jako ty, mi do života přináší radost a naději. :-)

[4]:To právě tvůj včerejší komentář byl tou poslední kapkou, která mě nakopla k tomu se konečně ozvat, takže díky. :-)
Osobní deník jsem začala psát někdy, no šíííleně dávno, bylo mi chvíli -náct, od té doby jsem popsala spoustu sešitů, ale deník to nikdy nebyl, týdeník, měsíčník, ročník i obročník to ano, ale dny jsou moc blízko u sebe na to, abych byla schopná psát deník. :-D
Pevně doufám, že když svoji depresi nazýváš dubnovou, znamená to, že je dávno pryč a zapomenutá. :-)

[5]: Placka je něco, co jsem i já donedávna považovala za záležitost čistě farmaceutickou, tedy tablet(a), to chybějící -a jsem nijak neřešila, až teď vidím, jak jedno jediné písmeno může udělat z vozu kozu. :-D
Jinak zcela chápu tvoji konzervativnost, sama bych si nepřála nic jiného, než staré zlaté klávesomyší časy. :D

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. května 2015 v 18:50 | Reagovat

Lenora asi občas zaťuká u každého blogera, ono to někdy chce :-). A když to není lenora, tak je to takový ten divný pocit, jestli to psaní má vůbec smysl. A když to není tahle blbá nálada, tak je to něco doma, venku, v práci. Takový začarovaný kolečko, ze kterého se mi ale vždycky dříve či později podařilo vymotat :-).

Mimochodem, tablet je na dvě věci a já se mu bráním, i když mě jím chtěli obdarovat. Sáhnout mi někdo na můj starej rozvrzanej noťásek, tak vraždím! :-D

8 Ježurka Ježurka | Web | 29. května 2015 v 16:36 | Reagovat

No, nemáš to jednoduché, já si nedovedu představit, že bych psala jinak, než na klasické klávesnici, kde mi to jde samo bez koukání. To by mne asi taky rozčilovalo ťuky ťuk do mrňavého tabletu. To je asi spíš pro děti na hraní, ne? Al, já vím....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.