O holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami.

HLÁŠKY

Ach, ta orientace.

5. srpna 2011 v 0:42 | adaluter
.....Co se člověk v parku, lépe řečeno na dětském hřišti, nedozví. Já si, zas tak jednou, v klídku sedím na lavičce, něco si čmárám do svého nepostradatelného sešitu a jen tak na čtvrt očka a na půl ucha sleduji Juli, kterak navazuje známost na houpačce. Hošík je o kousek větší než ona, tak ho tipuji na sedm, osm let, neboť Julka, se svými sto třiceti centimetry v pěti a půl ,odpovídá osmi letům, tudíž když si vybírá kamarády podle výšky, bývají zaručeně starší.
Následně také bývají mile či nemile zaskočeni její pětiletou psychikou a znalostmi. Mile i proto, že její zvídavá povaha nabízí poměrně velký prostor typům, které rády svému okolí sdělují všechny, za svůj život těžce nabyté, poznatky a zkušenosti. A že jich je.
V zásadě se Juli do vztahů nemíchám, ale když jsem zaslechla zcela zřetelně z chlapcových úst slovíčko "lesba", nejedna matka pochopí, že jsem zbystřila a přesměrovala k houpačkám pozornost obou uší a celého jednoho oka, to abych je moc nevystrašila a neuťala slibně se vyvíjející rozhovor.

....."Co je to?", bezelstně se zeptala Juli. Natěšený klučina na sobě nedal znát rozrušení a téměř znuděně opáčil : "No, dyž sou spolu zamilovaný dvě holky, tak sou lesby." Houpal se, jako by právě nesdělil Julče své nejskandálnější poznání. A taky že ne. "Já, ale miluju kluka, a on se zamiloval do mě." nedala se Juli. A teď měl teprve přijít vrchol, nonšalantní zhoupnutí a lehce pohrdlivý výraz, doprovodil jeho, nad slunce jasnější, odhalení: "Tak to seš gej, dyž miluješ kluky, seš gej."
Julča se nebránila, neboť sdělení mělo svou, pro její pětiletou mysl přijatelnou, logiku, okolnosti neznala a tak mu žádnými protesty nezkazila jeho těžko skrývanou radost znalce života a drsnýho borce.

.....A já? No já jsem mu samozřejmě vděčná, aspoň mě Juli v pubertě ničím nepřekvapí, není nad to, znát orientaci svých ratolestí už od pískoviště.

Ujasněme si to

29. ledna 2011 v 3:33 | adaluter
Jak se nám tak blíží páté narozeniny, Juli toto téma začíná zkoumat doslova ze všech stran.

"Mami, jak se jmenuje měsíc, co jsem se narodila?"

"Únor"

"A kde jsi byla v nemocnici?"

"V Motole".

"Jako si mě vyzvednout?" "Nebo si tam šla, že si měla tlustý břicho, plný mě?"

Trojrozhovor

8. ledna 2011 v 18:15 | adaluter
.....Tak tenhle poněkud zmatený rozhovor u nás proběhl včera večer, těsně před osmou hodinou. Obě dcery byly v obýváku, starší se snažila v televizním programu zjistit, u čeho se jí bude dnes nejlépe usínat a konzultovala to se mnou hlasitým halekáním, abych ji v kuchyni náhodou nepřeslechla.
Zároveň umravňovala mladší sestru, která se bránila vypnutí pohádek a snažila se z malé židličky dosáhnout na video nad televizí.
Bylo to samé
"Kde je ten program, mami?"
"Nelez tam spadneš!"
"Já chci ještě pohádky!"
"Jó, už ho mám."
"Říkala jsem nelez tam!"
"Na co chceš koukat, mami?"
"Já chci pojďte pane, budeme si hrát!"
"Ta židlička s tebou spadne!" "
Tam snad nic nedávaj."
"Slyšela si sestru, jdi dolů, spadneš a shodíš televizi a neuvidí nikdo nic!"
"Ale já nespadnu, já už jsem velká."
V té chvíli konečně našla ta starší v programu to, co hledala.
"Nekecej a pádluj!" zakřičela na mě.
Mladší se jen zprudka nadechla, nasadila ukřivděný výraz a rozhořčeně, důrazně odsekla:
"Já nemám žádnou loďku."
Náš následný výbuch smíchu ji zmátl natolik, že slezla dolů a na pohádky úplně zapoměla.

Pár nejasností

10. listopadu 2010 v 0:59 | adaluter
"Mami a jsou taky červený motýlci?" No, určitě ano. "A kdy jsou červený, v květnu, v červnu
nebo .....nebo v neděli?"

"Mami já nechci, aby mi táta dělal snídani, dělá jí hrozně pomalu, mami --promiň, že se ptám--, ale táta už je starej???!!"

"Ale obři neexistujou" tvrdí Juli. "A jak to víš? "No to jsem se dozvěděla, když jsem se narodila!"



Juli 3 roky


Jasně a stručně

10. listopadu 2010 v 0:34 | adaluter
"Ukliď už konečně tu židli ---do pr..lky!"(zmírňuje na poslední chvíli devatenáctiletá Rézka svůj příkaz čtyřleté sestře). A Juli? "Jenže do pr..delky se mi nevejde." Vymalováno.

Dědovi k narozkám

10. listopadu 2010 v 0:18 | adaluter
Dědo, máme tě všichni rádi, budem tě mít rádi a atˇ žiješ dokud neumřeš!!!
Juli 4 roky
 
 

Reklama